Svatý Kryštof žil na přelomu 2. a 3. století na území dnešního Turecka a byl umučen kolem roku 250. Byl to muž obrovitého vzrůstu a síly. Umínil si, že bude sloužit nejmocnějšímu pánu na zemi. Vypravil se ho hledat a pátral po něm dlouho, ale pořád marně. Nakonec se setkal s křesťanským poustevníkem který mu vyprávěl o Ježíši Kristu, synu všemohoucího Boha. Kryštof se ho zeptal, jak by mu mohl sloužit. Svatý muž jej vyzval, aby ošetřoval malomocné, nebo jako on strávil zbytek života v modlitbách a postu. Na to mu však Kryštof řekl: „Jsem jen obyčejný člověk a tohle nesvedu.“ Poustevník se tedy zamyslel a pravil: „Vidíš tamtu divokou řeku? Nikde tu není žádný most ani bezpečný brod a už tu zahynulo mnoho pocestných. Jdi a přenášej lidi z jednoho břehu na druhý. Buď služebníkem všech a tak budeš sloužit největšímu Pánu.“ Kryštof ho poslechl. Ale jednou večer zaslechl dětský hlásek: „Kryštofe, přenes mě.“ Kryštof vzal dítě na rameno a vstoupil do řeky. Náhle se však vzedmula voda a dítě bylo čím dál těžší, takže ho jen s vypětím všech sil tento silák donesl na druhy břeh. Tam dítě postavil na zem a znaveně řekl: „Myslel jsem, že tě neunesu a zahyneme tam v té rozbouřené vodě. Zdálo se mi, jako bych na zádech nesl celý svět.“ „Kryštofe,“ řeklo mu dítě, „nesl jsi mnohem víc než celý svět, nesl jsi Pána světa, neboť já jsem Ježíš Kristus, kterému tu sloužíš.“ Pak dítě zmizelo. A tak se stal Svatý Kryštof již v dávných dobách ochráncem pocestných a dnes i motoristů a cestujících vůbec.